22.července 2006 se v Plavsku konal 7.ročník soutěže Železný muž. Soutěž se poprvé od jejího vzniku nezúčastnil její zakladatel a organizátor Jiří Budín, který odjel do světa na zkušenou. Letošní červenec byl ve znamení třicetistupňových veder a ani tento den nebyl výjimkou.

Trasa závodu byla stejná jako již loni - tzn.: Plavání přes strážskou pískárnu tam a zpět, na kole přes Mláku a Novosedly na Buk a přes Polínko do Plavska a nakonec běh z Plavska do hospody u Jitky v Roseči.Tato trasa byla změněna již v loňském ročníku a je o něco delší a náročňejší, než byla trasa "třeboňská".

Na tradičním místě pro předzávodní shromáždění (v Plavsku u zrcadla) se sešli místí borci a kamarádi z Polště, odkud jsme se přesunuli po vlastní ose na strážskou pískárnu. Tam na nás čekalo na parkovišti velké překvapení - do soutěže se přihlásilo 19 lidí.

Po hromadném startu se skupina lidí roztrhala v jednotlivé plavce a každý předváděl co umí. Následující cyklistika dala opravdu všem pořádně zabrat. Trasa je velmi kopcovitá a podle mého názoru převažují samá stoupání, z nichž bych chtěl zejména poukázat na kopec začínající u odbočky na Sýkoru a končící v Bukovém háji, nebo políkenskou šikanu. Při sesedání z bicyklů si každý přál, aby už byl v Roseči. Osvěžení od technického týmu hadicí vodou u Hrádků dodalo všem sílu, kterou ovšem někteří ztratili již po pár krocích. Sluncem rozpálený asfalt, nebyl zrovna ideální běžeckou tratí, ale všichni se s tím nějak poprali a ve zdraví dostali do místa cíle.

Po vyhlášení následovalo tradiční občerstvení, při kterém se zapomnělo na veškerou únavu a začínala čtvrtá nepovinná disciplína aneb vydrž v hospodě co nejdýl. Této disciplíny se nezalekli pouze Venca Peroutka, Pavel Přílepek, Pepa Pivec, Luboš Kozel a Jirka Hrádků. Také zůstala část technického týmu např. Martin Hrádek, Marek Šohaj a pan Lorenc. Po částečném doplnění tekutin jsme se rozhodli pro nohejbalový turnaj. Jelikož utkání bylo velice přátelské, tak si ani nevzpomínám, kdo že vlastně vyhrál, hlavně že byla sranda. Pak následoval přesun do Vydří, kde byla zábava a čtvrtá disciplína stále ještě neměla vítěze.

Ve Vydří však bylo mraky lidí, takže jsme se potkávali pouze jen tak třeba při tanci, nebo ve frontě na pivo, takže přesně nevíme,kdo kdy odešel. Vím jen jedno. Když jsem odcházel Já a Luďa, tak tam ze železnýho muže už nebyl nikdo. Jirka Hrádků nám však tvrdí, že když přišel domů, tak si ještě jedno načal a tím pádem je vítěz on. Rozhodčí tam však tou dobou již dávno nebyl (jedná se totiž už o brzké nedělní ráno) takže je vlastně několik vítězů.