Železný muž

Osobně jsem na parkoviště u strážské pískárny dorazil jako první - byl jsem nervózní tak, že jsem ani dospat nemohl. Za to jsem byl odměněn v podobě startorvního čísla 1! A jak se nakonec ukázalo, zůstal jsem jednička až do konce :-) Jak tak přijížděli účastníci závodu, jako každý rok jsem pojal předtuchu, že opět bude málo diplomů, i když jsem nechal vytisknout počet s dostatečnou rezervou. Moje předtucha se samozřejmě naplnila, protože s konečným počtem 51 účastníků se letos jednalo o v celé historii závodu nejsilnější ročník. Při rozvovoru s Jirkou Budínem jsme uznali, že jsme předpokládaný počet podcenili i v oblasti objednaných obědů. Takže se ještě před závodem řešilo přiobjednání řízků a domluvili jsme i dotisk diplomů s novým Plaveckým starostou Petrem Novotným, který je zároveň jedním z dlouholetých účastníků závodu. Za to mu srdečně děkuji.

Zaregistrovalo se 51 závodníků :

34 do kategorie mužů
10 do kategorie žen
7 do kategorie junior

Další průběh příprav k závodů je totožný jako v předchozích ročnících. Příprava vody k očištění nohou a následný sestup na pláž pískárny. Zde Václav Peroutka seznámil závodníky s pravidly soutěže, trasou všech kategorií (muži, ženy, junior) a mimo jiné upozornil, že soutěž není pojištěna a účast je pouze na vlastní nebezpečí. Po skupinové fotografii se přistoupilo k odstartování závodu. Start provedl hlavní rozhodčí pan Oliva se svým týmem - paní Olivovou a Annou Peroutkovou. Plavba proběhla v příjemě teplé vodě bez větších komplikací, o kvalitě vody se zmiňovat nebudu, vydalo by to na další odstavec. Doplavali všichni a rychlým krokem, někteří i poklusem vyběhli zpět na parkoviště ke svým strojům. Po opláchnutí nohou a převléknutí nasedli na kolo a vyrazili na druhou disciplínu. V tuto chvíli jsem již byl první odzadu a už jsem byl smířen, že to tak zůstane až do konce. Sice jsem předejel soutěžící z kategorie Junior a dalších několik cylistů - ti ale jeli v protisměru, takže to jako úspěch nepočítám. Mláka, Novosedly, Jemčina, Hatín - trasa ubíhala vcelku bez problémů. Na křižovatce pod Polští jsem se rozmýšlel zda jsem muž nebo žena a jestli je možné během závodu přestoupit do jiné kategorie. Zůstal jsem ale věrný mužům, takže jsem pokračoval na Buk, Políkno, Plavsko. Před Plavskem jsem opět předjet tu samou závodníci, jako na začátku. V klidu zaparkoval kolo a vyrazil vstříc třetí disciplíně.

Běh, nebo snad chůze opět v poklidu. Celou trasu jsem nezahlédl nikoho, kdo by mě motivoval k většímu výkonu, takže jsem si držel svoje tempo až konce. Finálový kopeček jsem za bujarého vítání vyběhl a protnul pomyslnou cílovou pásku. Konečně si mohu oddechnout. Vzájemná gratulace se všemi účastníky a vysněné jedno orošené. Ale v žádném případě poslední. Přece jen to mělo smysl...

Po delší odmlce následovalo vyhlášení výsledků a samozřejmě referát našeho statistika Luboše Kozla. Ten uvedl do síně slávy s 20 starty Milana Součka staršího, Josefa Pivce a Luboše Kozla :-) a s 10 starty Petra Novotného.

Bohužel letos jsem se nemohl zdržet, takže nemohu referovat, co se dělo po občersvení letos v podobě řízku. Nicméně dle pozdějších informací opět následovala 4. disciplína a jako každoročně končila ve Vydří. Je k dispozici i důkaz v podobě videozáznamu, že absolutním vítězem se stává Pavel Přílepek... s časem 3:00hod neděle ráno končí 4. disciplínu a podle vlastních slov z tohoto videozáznamu vítězství putuje do Bambusova!