Očekávání dalšího ročníku ZM bylo rozpačité. Zajisté každý očekával přímo pekelné horko, vzhledem k tomu, že již 14 dní si teploty pohrávaly se rtuťovým sloupcem teploměru okolo číslice 30. Nejinak jsem to cítil i já a pokud jsem v minulých ročnících všelijak kolaboval, v letošním ročníku jsem už opravdu očevál minimálně ARO, nebo dokonce Cháron. O to víc mě ráno potěšila zatažená obloha a celkem přijatelné teploty. Po příjezdu na rozcestí k zrcadlu v Plavsku jsem se zaradoval poprvé, neb jsem tam našel pouze 2 další účastníky závodu (Vencu a Budku) a se slovy na rtech "Bezva, letos budu na bedně!" jsem sesedl z kola. Bylo to naposled, co jsem se usmíval... Během nekolika málo minut přijelo dalších asi 15 borců. Mezi nimi i Milan Souček :-( Potěšující však byl fakt, že Milan Souček mladší (loňský vítěz) se letošního ročníku nezúčastnil, což myslím uvítali všichni závodníci, protože se tím posunuli již na startu o příčku nahoru :-) Další pro mě potěšující událost byla, že na start nastoupil i Jiří Šimek, kterého jsem dlouho k závodu přemlouval. Ale dáte mi určitě za pravdu, že to stálo zato!

Vyrazili jsme tedy na strážskou pískovnu - start našeho závodu. Ke zděšení všech organizátorů přispělo zjištění, že zde čekají další 3 závodníci - začínáme tušit, že jsme podcenili počet účastníků a zřejmě bude málo diplomů. Po zaregistrování borců se tato předtucha potvrdila...

Zaregistrovalo se 21 závodníků :

• 18 do kategorie mužů
• 1 do kagorie dorost
• 2 do kategorie žen

Po každoročním nástupu, seznámení s pravidly a vyfotografováním poslední společné fotky se již přistoupilo ke startu. Zde je to již každý ročník stejné - z počátku chaos, ale zanedlouho se vše upraví. Za sebe mohu říci, že teplota vody byla letos opravdu perfektní, vše proběhlo bez komlikací a jakýchkoliv křečí. Po dokončení této části opět osušení, převlečení a šup na kolo. Počasí stále bezva, i když začalo vykukovat slunko, ale teploty stále v pohodě. Dokonce ani v této části jsem na sobě nepozoroval žádné změny a nějaké komplikace. Možná proto, že jsem si stále opakoval: "V klidu, zítra jedeš na dovolenou, nemůžeš se zmařit!". Možná toto byl i důvod, proč mě během této etapy předjela snad většina borců... Stejně tak to probíhalo i v poslední disciplíně trojboje - běhu. Po sesednutí z kola, osvěžení studenou vodou u nového sídla firmy JH Solar jsem vyběhl na poslední část závodu. Na trase mě předběhli další asi 2 soupeři.

Konečně jsem doběhl! K mému překvapení se můj výsledný čas jen lehounce dotýkal hranice 2 hodin, takže jsem byl velmi spokojený, že jsem letos pokořil hranici 120 minut. No a to jsem ještě nevěděl, že nejsem poslední!
Mé nadšení trvalo do té doby, než mi zapisovatelé sdělili zničení 7 diplomů - takže jich nechybí jeden, ale rovnou 8! Naštěstí jsem s Pepou V dojel vytisknout nové, takže mohlo dojít k hromadnému vyhlášení výsledků. Celou výsledkovou listinu najdete níže. Výtězem se stal Milan Souček, jenže mu nemohl být předán putovní pohár, protože ho loňský vítěz nepřivezl. Ale je to v rodině, tak ať si to předají. Nicméně mnohým soupeřům chybělo tradiční šampaňské z tohoto poháru a proto se hromadně dožadovali o opakování ceremoniálu. Mezi nejzarputilejšími protestanty byl Luboš Kozel, Jiří Budín a další... Bohužel protestům nebylo vyslyšeno.

Blahopřeji vítězům a všem zůčastněným závodníkům.
Dále pak děkuji rozhodčím (František Oliva a Anna Peroutková), celému technickému týmu (Josef Valena, Martin Hanta), který se o nás staral a díky i divákům, kteří nás podporovali.
A také děkuji Štěpánovi Chrobokovi za krásné diplomy.