Ráno začalo docela příjemně na to, že předešlou noc nám déšť téměř vyplavil vesnici. Nebylo zrovna teplo, ale hlavně nepršelo! Zkoušel jsem organizátorům volat, zda se ironman neruší, ale bylo mi sděleno, že nikoliv a že mě čekají v 8.30 hod u zcadla v Plavsku. Odtud se celá skupinka závodníků odebrala do Stráže k pískárně (na start). Překvapilo mě kolik lidí se v tomhle počasí zbláznilo, ale na víc jsem nepřemýšlel a chvátal se zaregistrovat abych aspoň na startovní listině zaujal nějaké dobré místo. Povedlo se, opět jsem měl číslo 1. Zde musím pochválit rozhodčí, neboť zůstali neoblomní, i když jsem jim nabízel dvojnásobek startovného za to, když zařídí aby mé umístění na vysledkové listině bylo stejné jako na startovní. Škoda...

Letos se zaregistrovalo 21 závodníků :

• 19 do kategorie mužů
• 1 do kagorie dorost
• 1 do kategorie žen (oceňuji odhodlání)

Následoval sestup k vodní hladině strážské pískárny, kde Venca Peroutka sdělil pravidla soutěže (pěkný proslov Vašku - děkujeme) a pořídilo se několik snímků všech závodníků naposledy pohromadě.

Poté už startér svým výstřelem odstartoval soutěž. My, co známe své možnosti a už jsme "železnáka" absolvovali několikrát, jsme počkali až ti prvního místa chtiví borci naskáčou do vody a pomlátí se navzájem. Bohužel se tak nestalo a mě napadlo, že tato mylná strategie určitě bude mít vliv na výsledkou listinu. Plavání proběhlo v poklidu, někdo zvolil za styl kraula, jiní a těch byla většina plavali prsa.
Po osušení, myslím že dnes nikdo nejel v mokrém, borci naskočili na kolo a vyrazili vstříc další disciplíně. Po včerejších deštích byla vozovka mokrá, na krajnici leželo spoustu větviček a šišek ze stromů. Po závodě se mi jeden z účastníků (Budka) svěřil, že prý cítil každou šišku. Provoz byl velmi hustý, jezdilo dost aut, ale brzo jsme hlavní silnici opustili, neboť tento úsek trasy není dlouhý. Nicméně po odbočení na Novosedly závodníky čekalo jedno překvapení. Asi po 1 kilometru ležel do půli cesty padlý strom. Jabloň. Nemyslel jsem, že by to mohl být nějaký problém a musím říct, že všichni ho bravurně objeli... tedy až na jednoho. Po soutěži to Kozlík vysvětlil těmito slovy: "...jak jsem plaval prsa měl jsem po celou dobu hlavu nad hladinou a tudíž zakloněnou.Na kole jsem to chtěl srovnat, tak jsem ji měl pro změnu předkloněnou a proto jsem neviděl před sebe. Zastavil jsem se až o jablko...".
Zbytek cesty probíhal v pohodě. Předjeli mě 4 borci, já pak jednoho do kopce, on mě pak na rovince, protože mě začalo píchat v pravém boku. To bylo naposled co jsem někoho viděl. Potom začalo pršet a nepřestalo až do pozdního odpoledne. Promokli jsme všichni.
Následovala další disciplína a to běh. Na mojí pozici se nic zvláštního nestalo. Nepředběhl jsem žádného z protivníků a ani mě nikdo nepředběhl ačkoliv jsem se nemohl rozeběhnout a záhy se objevili křeče a bolesti. Co se dělo na ostatních pozicích nevím, ale myslím, že k velkým změnám v pořadí nedošlo. Do cíle každý, tedy kromě prvního, dobíhal za usilovného povzbuzování závodníků, kteří už doběhli před ním. Takže poslední měl paradoxně ten největší potlesk.

Doběhli všichni. Všichni si zaslouží uznání, zvláště pak Veronika Růžičková, kterou čekala ještě noční služba v nemocnici a Vojta Písař. Všem gratuluji!
Také chci poděkovat rozhodčím a celému podpůrnému týmu, který se staral o nás závodníky. Děkujeme!
A nesmím zapomenout na Štěpána Chroboka, který pro nás již druhým rokem vytvořil diplomy.

Někdo by mohl říct, že 10. ročník soutěže je u konce, ale je tu ještě jedna disciplína známá z minulých ročníků. :-)
Dle posledních informací Budka vypil 14 piv a Píst 16. O dalších borcích zatím nic nevím...